UV záření

Prodloužená expozice UV záření ze slunečního světla je spojována s poškozením očí, včetně katarakty (šedého zákalu) a stavů, jako je makulární degenerace, pinguecula, pterygium a fotokeratitida, které mohou vést k dočasné ztrátě zraku.

UV záření typu C. Jedná se o UV záření s nejvyšším obsahem energie, které by potenciálně mohlo být nejškodlivější pro oči a kůži. Atmosférická vrstva ozónu naštěstí odstíní prakticky veškeré UV záření typu C.

UV záření typu B. Tento typ záření je částečně odstíněn ozónovou vrstvou, jeho část však dopadá na zemský povrch. UVB paprsky stojí za spálením pokožky a bývají příčinou rakoviny kůže a očních problémů jako např. šedý zákal.Extrémní vystavení UVB záření může vést k vážným poškozením zraku (např. tzv. sněžné slepotě).

UV záření typu A. UVA paprsky mají největší vlnovou délku, opalují pokožku a tím přispívají k jejímu předčasnému stárnutí.  Tento typ záření má nižší energii než záření typu B a proniká nejhlouběji do oka. Neexistuje však jednoznačný názor na jeho škodlivost.

Jednou z hlavních funkcií slunečních brýlí je chránit oči před škodlivým UV zářením. K tomu slouží UV filtr v čočkách brýlí. O tom, zda brýlové čočky obsahují UV filtr, informuje označení  UV 400 nebo ´cat.´ a příslušné číslo od 0 do 4. UV 400 znamená, že brýlové čočky absorbují UV záření s vlnovou dékou 400 a méně nanometrů. To znamená, že chrání proti celému spektru UVA u UVB paprsků. UV filtr není závislý na světlosti resp. tmavosti (zabarvení). I čiré brýlové čočky mohou mít UV filtr chránící zrak před škodlivým UV zářením. Zabarvení brýlových čoček se označuje rovněž stupnicí (od 0 do 4) a někdy je kategorie filtru brýlových čoček zaměňována či ztotožňována s kategorií UV filtru. Jedná se ale o dvě rozdílné vlastnosti.